loading

Show info
2021 architekti

© 2021

námestie Emila Škodu / Plzeň

2. cena vo verejnej architektonicko-urbanistickej súťaži na riešenie priestoru Náměstí Emila Škody v Plzni 1. současný…

Details

námestie Emila Škodu / Plzeň

2. cena vo verejnej architektonicko-urbanistickej súťaži na riešenie priestoru Náměstí Emila Škody v Plzni

1. současný stav

Začátkem 20. století zde byla bloková zástavba sloužící především k bydlení. Nálety během 2. Světové války, přestavba komunikační sítě v sedmdesátých a osmdesátých letech a umístění Centrálního autobusového nádraží způsobili, že z původní struktury zbyla torza blokové zástavby, veřejné prostranství vzniklo náhodou. Je příliš velký, má periferní charakter, neposkytuje nijaký program, není ani parkem, ani náměstím.

2. předpoklady a záměry v širších vztazích

Na základě už vydaných územních rozhodnutí v řešeném a navazujícím území, na základě principů řešení dopravních vztahů a územního plánu načrtneme pravděpodobný příští (konečný) stav okolí, který vnímáme pro návrh jako mnohem závaznější, než je stav dnešní. Území Škody a blokovou strukturu směrem k centru města vnímáme jako stabilizované. Předpokládáme postupnou intenzifikaci území Centrálního autobusového nádraží, nahrazení povrchových parkovišť parkováním v budovách, doplnění torz blokové zástavby do kompaktních celků s charakterem podobným sousedící blokové zástavbě.

3. doplnění torz bloků v částech lokality, která se nachází v soukromém vlastnictví

V části lokality, která se nachází v soukromém vlastnictví, navrhujeme nahrazení budov, které nejsou trvalé / nemají městský charakter / nezapadají do koncepce kompaktního města / dostatečně nezhodnocují lokalitu. Navrhujeme, aby byla nová zástavba, která doplní torza na celistvé bloky, regulovaná požadavkem na podlažnost (4+) a požadavky vyplývající z územního plánu: parkování uvnitř budov, veřejně přístupný parter. Ambici na veřejný prostor si rezervujeme na plochy patřící městu. Na soukromém vlastnictví velkorysost nevynucujeme a regulujeme jen v nevyhnutné míře.

4. Náměstí

Náměstí je volná plocha, která patří Městu. V tomhle případě, jsou ním jeho obyvatelé a jeho návštěvníci. Mají své potřeby a své očekávaní toho, co jim má poskytnout. Městskost je synonymem intenzity. Veřejný prostor synonymem velkorysosti. Paměť místa je zmatená, překrývají se v ní pojmy náměstí a bloková struktura. My volíme obojí. Chceme blok, který vytváří parter, který zde dnes chybí. Zároveň chceme plochu, kam tenhle parter může expandovat, zároveň chceme budovy, kde bydlí lidé a nevyprázdní se po pracovní době, zároveň chceme náměstí, které poskytuje zážitek, zároveň chceme veřejně přístupný vnitroblok, který může být objevován, zároveň chceme reprezentaci, zároveň chceme neformálnost, zároveň chceme sport a zároveň chceme stín a ticho.

Rozdělujeme náměstí na 4 části, 4 programové balíky, každý s unikátním charakterem, 4 dvory, 4 tváře veřejného. Jako regulativ tvarující vše další, co přijde, definujeme tvar prostoru, který musí zůstat pevný, tvar prázdna v hmotě, poché. Prostory, jejich propojení vůči sobě a vůči okolí, monumentální vstupy. Budou stejné za rok, kdy budou více objekty na plátně volné plochy a stejné budou o 30 let, kdy budou více pozývajícím prázdnem v hmotě města.

5. Parter

Parter je veřejný, jednotný pro celou lokalitu. Je v úrovni okolních ulic a v úrovni dvorů, s výjimkou toho nad parkovištěm. Parter je vlastnicky součástí budov, ale zároveň splňuje společná pravidla. Všude přímo ukazuje svůj obsah, neprůhledné plochy tvoří menšinu, má jednotný grafický jazyk, stavebně má jednotnou barevnost, má jednotnou výšku.

6. Blok

Kolem dvorů se nacházejí pozemky připravené na zastavění budovami. Regulujeme jejich výšku (4+), regulujeme jejich parter, stavební čáru vůči ulici aj vůči dvoru, ale necháváme volnost v jejich dalším ztvárnění. Tak, jak může celou ulici tvořit jediná budova, může ji tvořit 10 různých. Jejich architektura bude posuzovaná individuálně, vzhledem na přínos vůči lokalitě. Nosný rámec, na kterém stojí kvalita lokality nestojí na scénografii architektury, na předepisování slohu, ale na definovaní požadavku na veřejný prostor, na jeho charakter a propojení a městskost.

2014 – Peter Lényi, Ondrej Marko, Marián Lucký, Alexandra Kvasnicová, Miroslav Styk

[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]